Jupííí, sluníčko svítí a konečně i trochu hřeje a my vyrážíme bez čepic a bez rukavic na první velkou jarní procházku.... Svačinu a pití sebou máme. Tak vzhůru za poznáním a překonáváním přírodních překážek. Společně to zvládneme. Je to paráda. No uznejte - není u nás krásně?

Po sněhu ani památky a my nedočkavě vyhlížíme jaro. Sluníčko krásně svítí - ale opravdu jen svítí. Zima se nechce vzdát, a proto máme uši schované v zimních čepicích....

Amálka si na svou první oslavu u nás musela chvilku počkat. V době, kdy měla narozeniny, byla nemocná. Tak jsme společně slavili o něco později. Ale vůbec to nevadilo. Amálka si svou oslavu užívala se vším, co k tomu patří. Balónky, dort, sfoukávání svíček, dárky....

Náš společný Štědrý den byl netypický jen tím, že jsme ho měli až 7. ledna. Ptáte se proč? Je to jednoduché. 24. 12. jsme byli každý někde jinde. A v čem spočívá kouzlo vánoc? No přece v tom, že můžeme být všichni spolu.... A tak byly naše VÁNOCE 7. ledna...

Nika je na Myšinci, Danek ve Zlíně, Evča a Míša u babičky, Natka u mamky. Amálka a Jirka jako jediní zůstali z naší skupiny v Liptále. Venku chumelí a mrzne, ale ani to nás neodradí. Pořádně se obléct a vyrážíme na výlet na Vsetín, prohlédnout si vánoční výzdobu.

Vánoční besídka zase letos nemůže být. A tak, aby nám to nebylo líto a mohli jsme být všichni spolu, tak alespoň " malé " vánoční posezení nás všech, co spolu být chceme. Děti i dospěláci.....

Tak kdy už přijde Ježíšek? A za jak dlouho budou VÁNOCE? Každodenní otázky. Už se nemůžeme dočkat. Výzdobu už máme hotovou a teď to tady ještě vánočně provonět. Tak vzhůru do pečení. Dnes jsme se pustili do perníčků. Mouka byla všude..... Kolem nás to krásně vonělo.... A hlavně úžasně chutnalo. Co myslíte, povedly se nám?

Mikuláši poslouchej, a ty Čerte, pytel nachystej.

Je to už 11 roků co k nám přišel malý, modrooký, blonďáček, který nastoupil do první třídy. Zvládl si s námi projít celou základku, dostal ses na střední.... My Ti teď všichni ze srdce přejeme štěstí, zdraví, pohodu a splněná přání.